Nejčastějsí onemocnění kokršpanělů

Abclinic

ABClinic veterinární klinika prezentace

Onemocnění pohybového aparátu

Posuzovatelé VETKOM DKK a DKL
Posuzovatelé VETKOM luxace pately

DKK - Dysplazie kyčelního kloubu

je dědičně podmíněný chybný vývoj kyčelních kloubů. Jedná se tedy o vývojové, nikoli vrozené, onemocnění s polygenní dědičností. Na jeho vzniku se podílí kromě dědičnosti, která je daná genetickou informací, i faktory vnějšího prostředí. Pro vznik onemocnění je typická laxita kyčelních kloubů Kyčelní kloub tvoří hlavice stehenní kosti a jamka – tzv. acetabulum. Hlavice je v jamce držena díky vazu – lig. teres, kterým jsou obě struktury spojeny a také díky kloubnímu pouzdru. Utváření kloubu se může u jednotlivých plemen morfologicky lišit.

Způsob vyšetření: Rentgenologicky

Odkazy/Články:
http://www.vetkom.cz/content/showPage/vnitrni-predpis-kvl-cr-o-postupu-pri-posuzovani-dysplazie-kycelnich-kloubu-u-psu-97
http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/181/dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk
http://www.veterina-pisek.cz/publikace/dysplazie-kycelniho-kloubu-u-psa

DLK - Dysplazie loketního kloubu

je souhrnné označení několika nemocí vedoucích k poruchám souběžnosti kloubních ploch pažní, vřetenní a loketní kosti.Příčiny tohoto vývojového onemocnění skeletu jsou genetické spolu s vlivem vnějších faktorů jako je rychlý růst v období dospívání, zvýšená tělesná hmotnost, nadměrné fyzické zatížení nebo předávkování vápníkem ve stravě. Vyskytuje se nejčastěji u štěňat středních a velkých plemen psů ve stáří 3 až 7 měsíců.Mezi formy DLK řadíme nestejnoměrný růst předloketních kostí, ulomení korunkového výběžku na vnitřní straně loketní kosti (fragmentovaný procesus koronoideus), nespojení háčkového výběžku s loketní kostí (izolovaný procesus ankoneus) a osteochondróza vnitřního kondylu pažní kosti. Jednotlivá onemocnění se mohou vyskytovat samostatně nebo může dojít i k jejich kombinaci.DLK obecně vede k postupnému rozvoji sekundárních artrotických změn v loketním kloubu a to i po chirurgické terapii, která však postup degenerativních změn výrazně zpomalí.

Způsob vyšetření: Rentgenologicky

Odkazy/Články:
http://www.veterina-pisek.cz/publikace/dysplazie-loketniho-kloubu-u-psa
http://veterinarni-ordinace-praha.cz/news/soubor_242.pdf

PL - Luxace pately (vykloubení čéšky)

je relativně časté onemocnění kolenního kloubu psů. Je typické anatomickými změnami pánevní končetiny, které vedou následně ke změně polohy čéšky do abnormální pozice. Na úvod je nezbytná krátká zmínka o anatomii kolenního kloubu. Patela (čéška) je oválná kost umístěná uvnitř kolenního kloubu, kde je volně skloubená se stehenní kostí – není s ní srostlá. Patela leží ve žlábku ve spodní části stehenní kosti a z obou stran je zajištěna kostními hřebeny, které zabraňují jejímu vykloubení. Shora se na patelu upíná čtyřhlavý stehenní sval, zdola patelární vaz, který končí na hřebeni holenní kosti; celý kloub je obklopen kloubním pouzdrem. Všechny tyto struktury zajišťují fixaci pately v anatomické pozici. To ovšem platí jen v případě, že jsou normálně vyvinuté a nepoškozené např. úrazem.

Způsob vyšetření: Palpačně

Odkazy/Články:
http://www.veterina-pisek.cz/publikace/luxace-pately-casty-problem-malych-plemen-psu

Onemocnění identifikovaná genetickými testy

Dohoda o spolupráci mezi klubem a laboratoří Genomia

prcdPRA - Progresivní retinální atforie

Onemocnění PRA, progresivní retinální atrofie, se projevuje degenerací oční sítnice. Dochází k postupnému odumírání světločivných buněk sítnice (retiny), protože nejsou dostatečně cévně zásobené. Sítnice je tvořena dvěma typy buněk fotoreceptorů - tyčinkami (rod) a čípky (cone). Tyčinky rozlišují odstíny šedi a jsou citlivější na světlo, umožňují tedy vidění za šera. Čípky naopak zprostředkovávají barevné vidění. Nemoc je dědičná. Progresivní retinální atrofie (PRA) je dědičné onemocnění vedoucí k degeneraci sítnice končící slepotou. Sítnice se skládá z fotoreceptorových buněk nervového původu porývající vnitřní vrstvu stěny oka. Fotoreceptorové buňky rozdělujeme podle jejich funkce na tyčinky a čípky. Tyčinky umožňují mezopické vidění a rozpoznávání kontrastů. Čípky jsou zodpovědné za barevné vidění. Prcd-PRA způsobuje z počátku ztrátu funkce tyčinek doprovázenou šeroslepostí. Později dochází k postižení funkce čípků s rozvojem celkového oslepnutí. Věk nástupu klinických symptomů je typický pro rané dospívání a časnou dospělost. Nicméně, nástup onemocnění se liší v závislosti na plemeni.

Způsob vyšetření: Genetický test (stěr slin, vzorek krve)

Odkazy/Články:
http://www.optigen.com/
http://www.prcdtest.com/sk/
http://www.laboklin.com/?lang=cz
http://www.genomia.cz/cz/test/pra-prcd/
http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/progresivni-retinalni-atrofie-205.html

FN - Familiálni nefropatie

U anglických kokršpanělů, postižených FN, se chronické selhání ledvin objevuje od věku 6 měsíců do 2 let. První pozorované příznaky jsou nadměrná spotřeba vody, nadměrný objem moči, snížení tempa růstu nebo snížení hmotnosti, špatná kvalita srsti, snížená chuť k jídlu a zvracení. Dědičnost: FN u anglických kokršpanělů je autosomálně recesivní dědičné onemocnění. Nemoc se projeví pouze u jedinců, kteří zdědí od obou svých rodičů mutovanou alelu; tito jedinci se označují P/P. Přenašeči mutované alely (N/P) jsou klinicky zdraví, ale přenášejí nemoc na své potomky. V případě krytí dvou heterozygotních jedinců (N/P) bude teoreticky 25 % potomků zcela zdravých, 50 % potomků přenašečů a 25 % zdědí od obou rodičů mutovanou alelu a budou postiženi FN (P/P). Prvními klinickými příznaky jsou zvýšený příjem vody, zhoršený růst a úbytek na hmotnosti, inapetence a zvracení.

Způsob vyšetření: Genetický test (stěr slin, vzorek krve)

Odkazy/Články:
http://www.optigen.com/
http://www.laboklin.com/?lang=cz

JRD - Juvenilní renální (renální - ledvinná) dysplazie

Je dědičné onemocnění. Onemocnění klinicky končí chronickým selháním ledvin, které je neléčitelné a je příčinou úhynu postiženého jedince. Juvenilní znamená, že postihuje psy v raném věku. Dysplaziipotom definujeme jako abnormální růst nebo vývoj buněk nebo orgánů, v tomto případě Dysplazie je definována jako abnormální růst nebo vývoj buněk nebo orgánů. V případě juvenilní renální dysplazie se vyvíjejí abnormálně ledviny během vývoje embrya. Po narození potom v normálně vyvinuté tkání ledvin štěněte nalézáme nezralé, nevyvinuté struktury. Jako by se v těchto oblastech zastavil vývoj a nedošlo k úplné diferenciaci v nefrony a vývodné kanálky ledviny. Tyto nevyvinuté okrsky přetrvávají v ledvině po celý život zvířete a snižují tak vlastní funkci ledvin. Onemocnění a chov: Vzhledem ke genetické příčině onemocnění je zcela na chovatelích, aby zjistili v chovu přenašeče onemocnění a tyto z chovu eliminovali. Juvenilní renální dysplazie se dědí autozomálně dominantně s neúplnou penetrancí (asi 5%). Penetrance je hodnota udávající procento jedinců, u kterých dojde k příznakům selhání ledvin ze všech geneticky postižených zvířat.

Způsob vyšetření: Genetický test (stěr slin, vzorek krve)

Odkazy/Články:
http://www.dogenes.com/
http://www.veterina-skalka.cz/Juvenilni_renalni_dysplazie.pdf

AN - Adult Onset Neuropathy

Progresivní slabost v důsledku neuropatie byla uznána jako autozomálně recesivní, dědičné poruchy u anglických kokršpanělů u výzkumného týmu na University of Missouri zvířat molekulárně genetických Lab. Klinické příznaky se obvykle objevují mezi 7,5 a 9 let a skládá se jako první z nekoordinované chůze nebo viklání na zadních končetinách.Postoj v zadních končetin je široká základna a hlezna klesne nižší k zemi.Slabost nakonec postupuje také na přední končetiny. Neurologické příznaky Zdá se, že pokrok postupně v průběhu 3-4 roky a pomaleji než degenerativní myelopatie. Všechny anglické kokršpaněl s klinickými příznaky s touto formou neuropatie testovali jasné, mutaci, která je základem DM. Zatím nemoc jen bylo klinicky diagnostikována u anglických kokršpanělů. Nicméně, mutace byl také zjištěn v polních španělů, kde to je velmi vzácné.

Způsob vyšetření: Genetický test

Odkazy/Články:
http://www.offa.org/dnatesting/an.html
http://www.ecscahealthandrescue.org/2013-07-11-04-01-05/neuropathy

vWD - Von Wilebrandova choroba

je nejběžnější formou psí hereditární koagulopatie. Onemocnění je způsobeno kvantitativním a kvalitativním nedostatkem von Wilebrandova faktoru (vWF), který je základní komponentou v koagulační kaskádě. Defekt vWF vede k nekontrolovatelnému krvácení. Klinické symptomy jsou rozmanité od mírného krvácení po život ohrožující krevní ztráty. Příznaky se mohou zhoršovat následkem fyzického i psychického stresu. Typickými symptomy jsou: opakované gastrointestinální krvácení s nebo bez přítomnosti průjmu, epistaxe, krvácení po extrakci zubů, krvácení dásní, ekchymózy, masivní krvácení během hárání, kulhání způsobené krvácením do kloubů, excesivní krvácení při stříhání drápů, masivní pooperační krvácení.

Způsob vyšetření: Genetický test

Odkazy/Články:
http://www.laboklin.com/?lang=cz
http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Lovecky-pes/2010/Lovecky-pes-4-2010/Von-Willebrandova-choroba---dedicne-podminena-poru

Ostatní onemocnění

DCM - Dilatační kardiomyopatie

je onemocnění myokardu (srdečního svalu), které se projevuje zeslabením stěn, zvětšením objemu srdečních dutin a sníženou funkcí srdeních oddílů. Často může problém vznikat u pracovních a loveckých psů. Z malých a středních plemen je častější výskyt u španělů (zvláště amerických kokršpanělů)

Způsob vyšetření: Klinické vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.vedilab.cz/dilatacni-kardiomyopathie-%E2%80%93-onemocneni-predevsim-velkych-plemen-psu/

Epilepsie u psů

Jedná se o funkční onemocnění nervového systému. Lze říci, že projevem epilepsie u psů jsou křeče způsobené nadměrným drážděním nervových buněk elektrickými výboji. Je stejně jako u lidí nemoci celoživotní a nevyléčitelnou a trpí ji přibližně 3% psů všech ras. Pomocí léků však můžeme psovi zajistit spokojený a plnohodnotný život. Pokud bude pes léky užívat pravidelně, epileptických záchvatů bude minimum. Pes trpící epilepsií musí být pod dohledem veterinárního lékaře. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoliv psa v každém věku.

Způsob vyšetření: Klinické vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/epilepsie-psu-18.html

Pyometra

Pyometra, hnisavý zánět dělohy, patří k nejčastějším a nejnebezpečnějším onemocněním pohlavního aparátu fen. Jedná se o nahromadění patologického obsahu v děloze, následnému vážnému narušení celkového zdravotního stavu a pokud není včas zahájena léčba, je toto onemocnění pro fenu smrtelné.

Způsob vyšetření: Klinické vyšetření a gynekologické vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.veterinahb.cz/pyometra-fen-zanet-delohy/

Tumory mléčné žlázy

Tumory mléčné žlázy fen patří k nejčastěji se vyskytujícím nádorovým procesům samičích jedinců psů a koček. Většina nádorů se vyskytuje u starších zvířat, u fen je poměr nezhoubných a zhoubných nádorů asi 60/40%. Vývoj těchto nádorů je podmíněn hladinami pohlavních a steroidních hormonů.

Způsob vyšetření: Klinické vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.veterinahb.cz/nadory-mlecne-zlazy-fen-kocek/
http://www.veterina-pisek.cz/publikace/nadory-mlecne-zlazy-u-fen

Anální váčky

jsou pachové žlázy, jejichž sekret slouží ke značkování teritoria. K jejich vyprazdňování dochází při evakuaci stolice, případně samovolným nebo vědomým vypuzováním jejich obsahu. Normální zdravá žlázka je měkká, nebolestivá, více nebo méně naplněná tekutým žlutohnědým nepříjemně zapáchajícím obsahem. To je vše v pořádku.Jakákoli bolestivost v oblasti konečníku, vykusování srsti, „ekzém“ v bederní oblasti, bolest při zvedání ocasu, nadměrné olizování, sáňkování zadečkem po zemi, bolestivost při stolici by nás mělo upozornit na možný problém spojený s análními žlázkami. Musím však podotknout, že podobné projevy má více nemocí (o těch až později).

Způsob vyšetření: Klinické vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.veterinanebusice.cz/poradna?id=20&action=detail
http://www.muj-pes.cz/pece/osetreni-analnich-zlazek-469.html

Oční vady

Posuzovatelé VETKOM dědičných očních vad

katarakta "šedý zákal"

změnou čočky je změna její transparence, tedy průhlednosti. a to ať se jedná o bodové či o difúzní postižení. Postiženy mohou být různé vrstvy čočky, z čehož pak vycházíme při klasifikaci katarakt. Dalším hojně užívaným měřítkem klasifikace je stupeň tzv. zralosti (zralá, nezralá, přezrálá).

Způsob vyšetření: Oftalmologického vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.veterina-soman.cz/stranka/katarakta-sedy-zakal-u-psu_50.html

Entropium

je vchlípení až vtočení volného okraje víčka směrem k bulbu s následným drážděním spojivky i rohovky řasami a srstí víčka. Kongenitální entropium je poměrně časté a je geneticky fixováno, je tedy nejen zdravotním problémem, ale i důvodem nezařazení jedince do plemenitby. Negativní vliv dráždění rohovky a spojivky chlupy kůže vtočeného víčka se projevuje bolestivostí, častějším přivíráním víček, zvýšenou sekrecí slz a pokud je iritace dlouhodobá, přidávají se zánětlivé změny na spojivce a později i na rohovce. Ty mohou v krajním případě vyústit v rohovkové vředy Vchlípením je většinou postižena část spodního víčka ve vnějším očním koutku. Onemocnění může být jednostranné i oboustranné.

Způsob vyšetření: Oftalmologického vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.vetcentrum.cz/stodulky/lekar/847/onemocneni-vicek
http://www.veterinapruhonice.cz/entropium,144.html

Ektropium

Ektropium bývá častější u některých plemen psů (bernardýn, novofundlandský pes), případně u psů s dlouhýma, sklopenýma ušima (baset, bladhaund). Může je vyvolat jizva v kůži v blízkosti oka, obrna některých obličejových nervů, víčko klesá i se zvyšujícím se stářím psa. Tento stav se v kynologické terminologii nazývá "otevřené oko" a je jasně na první pohled patrný. Jak je z uvedeného patrné, entropium je pro pacienta nebezpečnější než ektropium a je rovněž hůře rozeznatelné. Entropium vyvolává na oční kouli chorobné změny téměř současně se svým vznikem, ektropium až po delší době. Nepříznivý vliv ektropia na oko lze dlouhodobě tlumit vhodnými léky, entropium prakticky na konzervativní léčbu nereaguje.

Způsob vyšetření: Oftalmologického vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.rtw.cz/ruzne/vet_koutek/PsoviPritelem/6_zmeny_polohy_vicek.html

SUCHÉ OKO/ KERATOCONJUNKTIVITIS SICCA

Způsob vyšetření: Oftalmologického vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.veterina-pce.cz/Oftalmologie.html
http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/keratoconjunctivitis-sicca--syndrom-sucheho-oka-214.html

Distichiasis

je vyrůstání nadpočetné řady řas z vývodů žláz, umístěných na víčkové hraně. Distichiáza postihuje často plemena americký a anglický kokršpaněla to již od nejmladších věkových kategorií. Tyto řasy jsou tenké, pouze málo pigmentované a snadno uniknou pozornosti, proto je třeba důkladné vyšetření okraje víčka, zvláště u pacientů s opakujícím se slzotokem.

Způsob vyšetření: Oftalmologického vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/dedicne-ocni-vady--evropska-harmonizace-39.html

Trichiasis

Trichiasis je iritace spojivky a rohovky řasami a srstí ať z víček (popisováno u kokršpanělů) či nosních kožních záhybů (brachycefalická plemena). Tato vada je velmi častá, ale u zmíněných brachycefalických plemen je způsobena dlouhodobým lidským snažením o vzhled některých plemen (mops, buldok, ši tzu, pekinéz apod.). Klinické příznaky u všech tří skupin jsou obdobné: častější mrkání víčky, záněty spojivek, výraznější slzotok, změny na rohovce různé hloubky, ukládání pigmentu do rohovky ve vnitřním očním koutku, recidivy po neúspěšném použití antibiotické terapie.

Způsob vyšetření: Oftalmologického vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/dedicne-ocni-vady--evropska-harmonizace-39.html

Glaukom

Nejzávažnější defekt, se kterým se můžeme setkat při vyšetřování přední komory oční,.. Jedná se o onemocnění spojené se zvýšeným nitroočním tlakem, IOP, nazývané laicky jako “zelený zákal”. Je to poměrně frekventovanou příčinou poruch vidění psů, která může být obtížná jak diagnosticky pro veterinárního lékaře, tak pro majitele, od kterého vyžaduje trpělivost i pochopení při náročné často nepříliš efektní terapii.

Způsob vyšetření: Oftalmologického vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.zbyneklonsky.com/onemocneni-nervoveho-systemu/95-glaukom-zvyseni-tlaku-uvnitr-oka.html

PPM - persistentní pupilární membrána

Je vývojová vada postihující zornici. Jedná se vlastně o cévní pleteň duhovky, která fyziologicky atrofuje v prvních týdnech života štěněte. Pokud je atrofie neúplná, nacházíme různé stupně PPM od náhodně zjistitelných, spíše kosmetických vad duhovky, které pozorujeme jako tenké proužky spojující okrsky duhovky či okraje zornice nebo jako pásky duhovky vytvářející a) synechie duhovka – endotel rohovky až po zákal rohovky při adherenci duhovky k vnitřní výstelce rohovky, leucoma adherens. To je spolu s doprovodným zákalem čočky nejzávažnější varianta tzv. persistentní pupilární membrány, PPM, ovlivňující až kvalitu vidění postiženého jedince. Nejvíce je zatíženo plemeno basenji, kde je PPM popisována spolu s řadou dalších očních defektů a tak u tohoto plemene bylo zavedeno povinné vyšetření PPM. Jedinci takto postižení nejsou zařazováni do chovu.

Způsob vyšetření: Oftalmologického vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.vetcentrum.cz/stodulky/lekar/850/onemocneni-duhovky-cevnatky-a-rasnateho-telesa-uvealniho-traktu-

PRA - Progresivní retinální atrofie

Jedná se o postupné odumírání specielních buněk, vystýlajících oční kouli a odpovědných za příjem světelných paprsků. Tomuto onemocnění je v západních zemích věnována značná pozornost. Zjednodušeně řečeno, existují dvě základní formy tohoto onemocnění: generalizovaná a centrální, lišící se nejen klinickým nálezem, ale i formou dědičnosti. Generalizovaná se projevuje atrofií v periferních částech sítnice, středová část je nezměněna. Tato je však postižena při onemocnění psa formou centrální. První klinické příznaky progresivní retinální atrofie jsou majitelem pozorovány za šera a v době snížené viditelnosti. Pes se hůře orientuje, naráží do překážek, zornice psa je široce rozevřená i při přímém dopadu světla do oka psa (výrazné při fotografování - psovi „svítí oči“), zhoršuje se i periferní vidění psa. Poslední fází je zakalení čočky, což ještě více znemožní transparenci světelných paprsků sítnicí a onemocnění končí ztrátou zraku. Diagnostika tohoto onemocnění je vázána na specializovaná pracoviště vlastnící fundus kameru, či elektroretinograf, kterými lze diagnostikovat onemocnění ještě před vlastními klinickými příznaky.

Způsob vyšetření: Oftalmologického vyšetření

Odkazy/Články:
http://www.veterina-soman.cz/stranka/diagnostika-dedicnych-ocnich-vad_47.html